Přechod absolventů středních škol na trh práce
Témata:
Národní pedagogický institut České republiky vydal publikaci Přechod absolventů středních škol na trh práce. Publikace přináší výsledky 1. etapy dlouhodobého průzkumu zaměřeného na sledování úspěšnosti absolventů odborných škol na trhu práce, resp. v terciárním vzdělávání. Šetření je realizováno ve třech etapách, kdy žáci jsou dotazováni v závěru studia a dále po třech a šesti letech od ukončení studia. V rámci etapy proběhlo dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku 1642 žáků SŠ.
V této první etapě se šetření zaměřilo na tři hlavní okruhy – reflexi kariérové volby, spokojenost žáků se získaným vzděláním a získanými kompetencemi a také na další studijní a pracovní záměry absolventů. Důležitou součástí analýzy absolventů je srovnání jednotlivých kategorií, případně skupin oborů, což umožňuje zjistit jejich specifika a identifikovat „silné“ a „slabé“ stránky. Monitorování přechodu absolventů na trh práce tak v souladu s doporučením Evropské komise představuje důležitou zpětnou vazbu pro oblast školství, včetně modernizace programů odborného vzdělávání a přípravy.
Jak si žáci vybírali svůj obor na střední škole?
Česká republika patří v rámci EU k zemím s nejvyšším podílem žáků, kteří procházejí středním odborným vzděláváním, a tak většina žáků stojí v poměrně nízkém věku před rozhodnutím, jaký obor a jakou úroveň vzdělání si na střední škole zvolit. Výsledky šetření ukazují, že hlavní motivací jak u vyučených (69 %), tak i u žáků maturitních oborů SOŠ (78 %) je zájem o obor a dále snadné uplatnění na trhu práce (65 % u vyučených a 74 % u žáků SOŠ). Z ostatních aspektů budoucího pracovního uplatnění nadpoloviční většina žáků zvažuje také možnost dobrého finančního ohodnocení ve zvoleném oboru a necelá polovina i zájem zaměstnavatelů v regionu (48 % učňů a 43 % žáků maturitních oborů).
Nadpoloviční většina žáků vzala v úvahu i blízkost, případně dopravní dostupnost školy. Jedním z podstatných rozdílů mezi žáky učebních a maturitních oborů je skutečnost, že učňové jsou při volbě oboru více ovlivněni horším prospěchem na základní škole (21 % oproti 4 % žáků SOŠ) a nepřijetím do oboru, o který měl žák původně zájem (18 % oproti 9 % žáků maturitních oborů SOŠ). Častěji si tak musí vybrat „náhradní obor“. V případě, že je tento obor nezajímá, pak ovšem po vyučení častěji odcházejí pracovat mimo obor.
V rámci kategorie maturitních oborů s odborným výcvikem byla nově zavedena možnost získat ve třetím ročníku i výuční list, což pro řadu žáků představuje určitou pojistku pro případ neúspěchu u maturitní zkoušky a je tak jednou z nejdůležitějších motivací pro výběr této kategorie vzdělání (77 %).
Jsou absolventi spokojeni se zvoleným oborem a kategorií vzdělání?
Z výsledků vyplývá, že jen kolem 60 % žáků by si znovu zvolilo svůj obor. Mírně spokojenější jsou se zvoleným oborem žáci SOŠ, z nichž by si stejný obor znovu vybralo 64 %. Naopak ve skupině vyučených by si stejný obor vybrala jen lehce nadpoloviční většina žáků (57 %). Značná část žáků by kromě jiného oboru zároveň raději absolvovala i jinou kategorii vzdělání. Klasickou SOŠ by tak znovu studovali asi tři čtvrtiny žáků (74 %) a učební obor by si znovu zvolilo jen asi 61 % vyučených.
Nejčastějším důvodem, proč by si žáci zvolili jiný obor, je zájem o více praktickou výuku (24 % žáků v maturitních oborech a 23 % u vyučených). Závažnými důvody, které ukazují potřebu rozvoje kariérového poradenství na školách, jsou ztráta zájmu o obor v průběhu studia nebo vyučení (23 % žáků maturitních oborů a 20 % vyučených) nebo skutečnost, že žák o obor nikdy neměl zájem, který je častější u vyučených (15 % oproti 10 % v kategorii SOŠ).
Negativními důvody nespokojenosti s oborem je nízká úroveň přípravy (23 % v oborech SOŠ a 19 % u vyučených) a nedostatečné zastoupení teoretické výuky, resp. lepší přípravy pro studium na VŠ/VOŠ nebo pro nástavbové studium, které uvádí asi pětina dotázaných.
Podstatným zjištěním je skutečnost, že v kategorii vyučených jsou jako důvod volby jiného oboru častěji zmiňovány nevyhovující podmínky na trhu práce, zejména nízké platové ohodnocení oboru (16 % oproti 8 %, resp. 9 %), obtížné hledání zaměstnání (16 %, oproti 8 %) a častěji uvádějí i neperspektivnost obou (12 % oproti 6 %, resp. 7 %).
Opakovaná volba oboru – v rozdělení podle vybraných kategorií vzdělání (v %
odpovědí):
Důvody nespokojenosti s oborem (v % odpovědí rozhodně ano a spíše ano):
Mají absolventi středních odborných škol zájem pracovat v oboru?
Šetření ukazuje, že podíl absolventů středních odborných škol, kteří si plánují najít práci přímo ve svém oboru, není příliš vysoký. Z absolventů učebních oborů chce přímo ve svém oboru pracovat jen 37 % a dalších 25 % plánuje práci v příbuzném oboru. Více než třetina vyučených (38 %) si tedy chce hledat práci mimo svůj obor (z toho 7 % v oboru, ve kterém se chtějí dále vzdělávat).
Z absolventů oborů SOŠ má zájem o práci přímo v oboru 36 % a dalších 35 % se chce uplatnit v příbuzném oboru. Kolem 30 % chce tedy pracovat jiném oboru, z toho ovšem polovina (15 %) plánuje práci v jiném oboru, který chtějí absolvovat na VŠ nebo VOŠ.
Ve skupině absolventů středního vzdělání L0 je pak zájem pracovat přímo v oboru lehce vyšší než u vyučených a absolventů SOŠ (42 %).
V jakém oboru si chcete po ukončení střední školy hledat zaměstnání či
pracovní uplatnění? (v % odpovědí):
V kategorii vyučených patří k důležitým důvodům odchodu za prací mimo obor původní nezájem o práci v oboru, kdy kolem 20 % všech vyučených uvádí, že odcházejí mimo obor, protože v oboru nikdy pracovat nechtěli. Práci v jiném oboru si také hledají z důvodu nespokojenosti s platovými (19 %) nebo pracovními podmínkami v oboru (14 %). Vysoký podíl vyučených odchází z oboru, protože dostali výhodnější nebo zajímavější nabídku práce v jiném oboru (19 %). Absolventi maturitních oborů SOŠ plánují práci mimo obor nejčastěji z důvodu dalšího studia na VŠ nebo VOŠ (22 %), kdy si po absolvování chtějí hledat práci v nové profesi. Dále, podobně jako vyučení, často uvádějí, že je obor přestal zajímat (19 %). Ve srovnání s vyučenými je ovšem méně častým důvodem původní nezájem o obor (13 %) nebo nepříznivá situace na trhu práce. Nízké platy v oboru a špatné pracovní podmínky uvádí jen 8 %, resp. 7 % absolventů SOŠ. Zatímco u vyučených jsou tedy častými důvody práce mimo obor původní nezájem o obor, nízké platy, špatné pracovní podmínky a nabídka lepší práce v jiném oboru, absolventi maturitních oborů častěji odcházejí z důvodu studia odlišného oboru na VŠ nebo VOŠ.
Důvody nezájmu o práci v absolvovaném oboru (v % odpovědí rozhodně ano a
spíše ano, z celého vzorku respondentů):
Významnou skutečností, která vyplývá z provedeného šetření, je značná nespokojenost části žáků s kariérovou volbou, a to jak se zvoleným oborem, tak i kategorií vzdělání. Tento problém ukazuje na větší potřebu rozvoje kariérového poradenství na školách. Zároveň přibližně třetina absolventů jak učebních, tak i maturitních oborů se chce uplatnit mimo obor absolvovaný na střední škole, tedy v oboru, ve kterém získané odborné znalosti a dovednosti nevyužijí. Často přitom reagují na situaci nebo potřeby trhu práce. Potvrzuje se tak potřeba rozšíření odborného základu i podpory flexibility absolventů výukou všeobecných znalostí i klíčových kompetencí.
Odkaz na publikaci ZDE. :
Kontakt pro média:
Lucie Šplíchalová, 604 150 078, lucie.splichalova@npi.cz
