Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.
Nejvíce připomínek přišlo k tématům “Jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah” (téměř 700) a “Klíčové kompetence a základní gramotnosti” (500), dále také k tématům “Uzlové body” a “Rámcový učební plán”. Poměrně hodně bylo i tzv. obecných připomínek. Překvapil vysoký počet pozitivních reakcí nejen na dokument HS, ale též na celý proces velké revize RVP ZV.
Proč revidovat vzdělávací kurikulum
Signály z mezinárodních šetření a zjištění ČŠI ukazují např. to, že 20 % českých dětí nedosahuje “základní” úrovně gramotnosti, že je u nás o něco menší podíl dětí, které se těší do školy, než v jiných zemích, nebo že stále převládá frontální uspořádání výuky. V neposlední řadě si také musíme přiznat, že jsme v minulých letech dostatečně nepodporovali školy v jejich cestě k postupnému přizpůsobování výuky změnám v okolním světě.
Kamil Ubr, ředitel Odboru kurikula všeobecného vzdělávání, který má v rámci Národního pedagogického institutu ČR v gesci zpracování rámcových vzdělávacích programů, upřesňuje: “Zjišťujeme, že základní myšlenky nestárnou, ale současně víme, že v mnohém již rámec není aktuální. Proto např. vznikla malá revize v digitální oblasti. Vezměme si jako příklad informace. Prakticky všechny znalosti ze základní školy dnes lze najít na internetu a díky mobilu je máme doslova na dosah. Oproti minulosti je však mnohem důležitější umět je vyhledat, porozumět jim, posoudit důvěryhodnost a propojovat je s dalšími informacemi. Prostě vyznat se v té záplavě a umět ji využít pro svoji potřebu. Vývoj v posledních třech letech nám ukázal, jak nevyzpytatelná může být budoucnost a že zdraví, demokracie, bezpečí a předvídatelné klima nejsou samozřejmé jistoty.“
„Hlavní směry jsou hodnotovým a koncepčním rámcem pro tvorbu RVP ZV. Při tak velké změně, kterou má ambici revidované kurikulum základního vzdělávání do českých škol přinést, je možné klást důraz na mnoho témat. Především je ale potřeba se soustředit na to, abychom ono kompetenční pojetí uvedli konečně v život a do praktické roviny – výuky na českých školách,“ dodává Jan Jiterský, MŠMT ČR, předseda Expertního panelu.
Co bude následovat
Po vydání Hlavních směrů převezme práci na revizi rámcového vzdělávacího programu Národní pedagogický institut ČR. I nadále se počítá s otevřeným přístupem a zapojením odborné i laické veřejnosti. K tomu je připravena sestava pracovních skupin a základní scénář jejich práce, které budou upraveny podle finální verze Hlavních směrů. “Chceme zachovat otevřenost, nabídneme vstupní workshopy ke koncepčním otázkám a zachováme možnost posílat náměty k dílčím výstupům. Po dokončení první verze RVP ZV proběhne pravděpodobně na jaře 2023 veřejné připomínkové řízení. Současně se zahájením práce postupně začneme vhodnými prostředky oslovovat hlavní cílové skupiny - pedagogy ve školách, rodiče a zřizovatele, abychom posílili společný konsensus na cílech a principech změn,” doplňuje Kamil Ubr.
Základní teze Hlavních směrů
Hlavní směry pro revizi RVP základního vzdělávání nyní procházejí vypořádáním připomínkového řízení. Je pravděpodobné, že dojde k jejich úpravě.
Základní teze, jež přinášejí, jsou:
Kompetenčně gramotnostní pojetí se zachováním oborového základu. Pokračování orientace na postupné rozvíjení klíčových kompetencí dětí (širších nadoborových schopností, které umožňují absolventům dále se rozvíjet, vzdělávat se a řešit životní i pracovní situace). Nově se posiluje důraz na rozvoj čtenářské a pisatelské gramotnosti a matematické gramotnosti a také důraz na to, aby děti při výuce prakticky a s vazbou na reálné situace používaly znalosti a dovednosti jednotlivých oborů, a tím rozvíjely svou funkční gramotnost (schopnost aplikovat) v příslušných oborech.
-
Jádrový vzdělávací obsah (je minimálním obsahem potřebným pro to, aby absolvent ZŠ mohl žít odpovědný a bezpečný život) a rozvíjející vzdělávací obsah (podklad pro individualizaci vzdělávání dle předpokladů a zájmů dětí a umožňující účinnou podporu talentovaných a nadaných žáků).
-
Uzlové body (3., 5., 7., 9. ročník) jako body pro zpětnou vazbu škole, žákovi i rodičům o tom, v jakém místě se žák nachází v rozvoji gramotností a klíčových kompetencí a jejich větší propojení s klíčovými kompetencemi.
-
Podpora škol při implementaci upraveného RVP jako jeden ze základních předpokladů naplnění cílů revize:
-
větší praktická podpora pro pedagogy zaměřená na aplikaci klíčových kompetencí v reálné výuce;
-
metodická podpora pro pedagogy přímo využitelná ve výuce a zaměřená na podporu dětem při dosahování jádrových vzdělávacích výstupů (učební materiály, digitální učební zdroje a učební pomůcky);
-
podpora pro školní týmy při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP);
-
modelové školní vzdělávací programy jako inspirace či pomůcka. Každý školní tým se bude moci rozhodnout, zda a případně v jakém rozsahu je využije při tvorbě svého ŠVP. Tím bude zajištěna dostatečná volnost pro školy, které jsou inovativní, popřípadě působí ve specifických podmínkách.
-
-
Větší důraz na pokrok každého žáka a žákyně a posilování jejich odpovědnosti za vlastní výsledky i cestu k jejich dosažení. Výše uvedené předpokládá posílení používání formativního hodnocení, využití pedagogické diagnostiky a jí odpovídajících vzdělávacích a výchovných strategií.