Průzkum NPI: Většina učitelů je na rozvoj digikompetencí žáků ve výuce připravena, do sboroven se dostává pomalu také AI

Školy čím dál víc využívají nové digitální technologie a umělou inteligenci ve výuce, jak ukazují výsledky šetření Národního pedagogického institutu (NPI). Umělá inteligence a digitální kompetence učitelů i žáků se tak stávají nedílnou součástí českého školství 21. století. Školám rovněž pomáhá podpora od NPI, která ovšem bude v stávající podobě a šíři, a navíc zdarma, jen do konce roku 2025.   

Jak vyplývá ze závěrů šetření NPI, 92 % učitelů základních škol začalo vyučovat podle revidovaného ŠVP nejpozději v roce 2023. Jde přitom o tzv. ICT revizi z roku 2021, která zavádí novou informatiku a zvyšuje digitální kompetence ve všech předmětech. Ačkoliv zapojení gymnázií má ještě chvíli čas, 62 % respondentů uvádí, že začalo alespoň částečně plnit cíle ICT revize. Na středních odborných školách alespoň v některých ročnících tak začaly vyučovat dvě třetiny učitelů. Změny kantoři zavádějí navzdory tomu, že více než 70 % z nich přiznává vysoké pracovní vytížení.   

Ze šetření také vyplývá, že základní školy jsou čím dál více připraveny na výuku nové informatiky a digitálních kompetencí,” komentuje výsledky vedoucí oddělení Digitalizace ve vzdělávání NPI Ondřej Neumajer. “Zatímco v roce 2022 odpovědělo kladně 77 %, v roce 2023 87 % a loni už 91 % účastníků šetření. To svědčí mimo jiné o tom, že široká podpora od NPI směrem ke školám v oblasti ICT revizí je užitečná a funkční”.  

Nejlépe připraveni jsou nepřekvapivě – informatici 

Zjišťovali jsme nejen obecnou připravenost škol na rozvoj digitálních dovedností žáků, ale i osobní připravenost každého učitele. Celkově se v obou případech pohybuje přes 80 %, přičemž osobní připravenost mírně převyšuje tu obecnou. Vidíme tu přitom rozdíl mezi gymnázii a základními školami – na gymnáziích se necítí připraveno téměř 23 % učitelů, zatímco na základních školách je to jen necelých 17 %. Výrazně větší podíl zcela nepřipravených přitom vykazují ty školy, které začaly s výukou podle revidovaného ŠVP až loni. 

Zároveň se ukazuje, že nejmladší učitelé jsou na digitální výzvy lépe připraveni, překvapivě je následují nejzkušenější kantoři. Důležitou roli hraje i aprobace – pouze 7 % učitelů informatiky se označuje za spíše nepřipravené. Jako hlavní překážky uvádějí kantoři nedostatečná školení, technologické limity některých škol a nedostatek času na přípravu. 

AI už si ve sborovnách našla své místo  
Zhruba pětina učitelů používá umělou inteligenci přímo ve vyučování, avšak prozatím daný nástroj primárně využívají k přípravě na hodiny nebo jako svého „dvorního“ digitálního asistenta.    

Zatímco na gymnáziích jde o již zautomatizovaný nástroj pro více než 75 % vedoucích pracovníků, na základních školách AI využívá jen necelá polovina, tedy 48 % účastníků šetření. Na středních školách s ní pracuje 68 % ředitelů a jejich zástupců, dvě třetiny z nich s ní dokonce pracují i ve volném čase.   
„Ministerstvo školství v posledních letech významně podpořilo školy tak, aby si pořizovaly pokročilé digitální učební pomůcky a rozvíjely u žáků i vyučujících digitální kompetence a informatické myšlení. Výsledky šetření jsou pro nás potvrzením, že jdeme správným směrem. Jednou z rolí školy je naučit žáky i pedagogy reagovat na technologie v tom smyslu, aby byly tím správným pomocníkem, a to se týká také nástupu umělé inteligence,“ uvedl vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš.  

ICT koordinátoři mají klíčovou úlohu   

Ať už jde o základní školy a gymnázia, případně střední školy, vedení škol se shoduje, že bez ICT koordinátorů by pro ně bylo obtížné všechny změny úspěšně realizovat. Tím ale starosti ředitelů a jejich zástupců nekončí, například ti ze SOŠ nutně potřebují více učitelů se zaměřením na ICT.  

Zato základnímu vzdělávání a gymnáziím by pomohla větší podpora v digitálních kompetencích, a to primárně pro učitele 2. stupně v předmětech jako čeština, matematika nebo cizí jazyk. Zpětně pak kantoři oceňují zejména krátké online kurzy a metodické videomateriály. Využívat přitom mohou daleko více nástrojů a forem podpory, kterou jim NPI nabízí. Většina služeb NPI je navíc pro školy i jednotlivé učitele až do konce roku 2025 bezplatná a čerpat ji mohou pravidelně. 

O šetření NPI   

Sběr dat NPI probíhal v období od 29. srpna do 30. září loňského roku mezi 950 zástupci vedení škol a mezi 1449 učiteli a učitelkami základních, středních odborných škol a gymnázií. Cílem šetření bylo zjistit, do jaké míry se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí žáků a studentů a jaké mají postoje k digitálním technologiím. 

Kontakt pro média:
Radek Melichar, tiskový mluvčí, tel: 725 890 501, mail: radek.melichar@npi.cz