Šetření potřeb zaměstnavatelů

Absolventi škol vstupující na trh práce jsou rizikovou skupinou z hlediska nezaměstnanosti. Ve srovnání s pracovní silou, která se již na pracovním trhu pohybuje delší dobu a má praktické zkušenosti, je skupina čerstvých absolventů škol do značné míry znevýhodněna. Zajímalo nás tedy, jaký postoj zaměstnavatelé k absolventům škol zaujímají při přijímání nových uchazečů o zaměstnání. Dále rozklíčování kritérií rozhodujících při přijímaní nových pracovníků z hlediska výběru mezi absolventem a uchazečem s praxí a identifikování důvodů pro přijetí, či naopak bariéry pro nepřijetí absolventů.

Přijímání absolventů škol do zaměstnání

Zaměstnavatelé uvádějí, že absolventy obvykle přijímají nebo již v minulosti přijali a nevyhýbají se jim. Ale co se týče preference absolventů, k té se hlásí pouze 17 % zaměstnavatelů.

Negativní vliv na přijímaní absolventů škol měla nedávná koronavirová situace. Až dvě pětiny zaměstnavatelů potvrdilo, že během období koronaviru přijali méně absolventů než v období před pandemií covidu-19.

Kritéria ovlivňující rozhodnutí přijetí absolventa školy či uchazeče s praxí

Absolventi v konkurenci se zájemci s praxí o pracovní místo mohou přesvědčit především svým projeveným pracovním nasazením, zájmem o práci, snahou nést zodpovědnost a morálními hodnotami. Velice důležitá je i ochota se dále vzdělávat a rozvíjet se, a také další klíčové kompetence, jako samostatnost, ochota pracovat v týmu i komunikativnost a flexibilita. Zájemci s praxí mají oproti absolventům škol výhodu v nabytých pracovních zkušenostech, u části pracovních pozic je toto kritérium ale zcela zásadní. U všech je důležitá vlastní aktivita, snaha, ochota se přizpůsobit a zapadnout do kolektivu.

Zaměstnavatele k přijímaní absolventů škol vedou předpoklady, že absolventi škol jsou více ochotni se dále vzdělávat a mají zájem rozvíjet se, dále jsou nezatíženi předchozími pracovními návyky, jsou flexibilnější a mají větší ochotu a chuť pracovat.

Význačná část zaměstnavatelů přijímá absolventy škol ale z pragmatického důvodu, jelikož na trhu práce je nedostatek uchazečů s praxí. Důvodem je to častěji v případě náboru absolventů s vyučením.

Co odrazuje zaměstnavatele od přijímaní absolventů škol?

První skupina důvodů, která zaměstnavatele odrazuje od přijímaní absolventů škol, se týká samotných absolventů. V této skupině důvodů je nejčastěji zmiňovaná nereálná představa absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo o pracovním zařazení. Setkává se s tím polovina zaměstnavatelů a u všech skupin absolventů, tj. u vyučených, s maturitou i u vysokoškoláků. Více než třetina zaměstnavatelů považuje za důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Ve stejné míře považují za nevýhodu také nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Výrazně častějším problémem je to u absolventů s vyučením. Téměř 30 % firem uvádí, že absolventi nemají dostatečnou kvalitu odborných znalostí. Více než čtvrtina má problém s tím, že absolventi potřebují delší dobu na zapracování, s čímž souvisejí i vyšší nároky, lidské či časové, na zaučení absolventa a jeho uvedení do praxe, což uvádí pětina firem. Pětině firem na absolventech vadí jejich mentální nevyzrálost.

Druhá skupina důvodů, na kterou zaměstnavatelé při přijímání absolventů narážejí, zahrnuje důvody, které nemohou absolventi sami přímo ovlivnit. Část firem (43 %) uvádí, že by o absolventy škol měla zájem, ale na trhu práce je jich nedostatek. Necelá třetina zaměstnavatelů na pracovní pozici nemůže absolventa přijmout, protože pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníka bez praxe na ni nelze přijmout. Více než čtvrtina zaměstnavatelů má zkušenosti s tím, že se na hledané pracovní pozice absolventi nehlásí.

Očekávání zaměstnavatelů od dalšího vývoje středního odborného vzdělávání

Zaměstnavatelé by v první řadě uvítali větší důraz na praktické dovednosti žáků a více praktické výuky. Od praktické výuky očekávají, že se žáci budou učit moderní postupy, budou vykonávat praxi v oboru a nebudou vykonávat podřadné práce (např. úklid v dílně). Praxe žáků by podle nich měla odpovídat realitě, s čím se pak setkají v reálném pracovním prostředí, aby

byli absolventi lépe připraveni pro nástup do pracovního procesu. S požadavky zaměstnavatelů na lepší praktické dovednosti žáků úzce souvisí i požadavek většího propojení teorie s praxí.

I samotní zaměstnavatelé vnímají, že u žáků je potřebné probudit větší zájem o obor. Problém bývá často už u výběru oboru a střední školy, v tomto případě by se měly zlepšit služby kariérového poradenství, které by žákům poskytly informace o možnostech budoucího uplatnění a výdělku. Často se prý setkávají s tím, že žáci v oboru, ve kterém se učí, nechtějí po ukončení střední školy pracovat a občas mají o oboru naivní představy. Dle názorů zaměstnavatelů by se měla zlepšit propagace oborů, po kterých je na trhu práce poptávka, ale nemají dostatek absolventů tak, aby nadchly žáky k přihlašování ke studiu těchto oborů. /a ti se přihlásili ke studiu v těchto oborech.

Mezi očekávání zaměstnavatelů k vývoji středního odborného vzdělávání patří i větší důraz na formování pracovních návyků a pracovní morálky žáků. Část zaměstnavatelů to ale vnímá jako širší problém, řešení tedy neočekávají jenom od škol a změn vzdělávacího systému, ale dle jejich názoru se musí začít již v rodinách, v domácím prostředí. S tímto souvisí i další očekávání zaměstnavatelů k vývoji středního odborného vzdělávání, kterým je potřeba dát větší důraz na hodnoty jako morálka, slušné chování, úcta a respekt k ostatním.

Odkaz na publikaci ZDE