DigiSeč 2024: Digitalizace zásadně promění trh práce a české školství s ní musí držet krok
Témata:
Další rozvoj digitálních technologií včetně dynamického “nástupu” umělé inteligence výrazně ovlivní náplň naší práce a podobu většiny profesí, ale zásadně promění celý systém vzdělávání. Proto je nutné ve školách učit žáky technologie používat bezpečně a tvořivě, ale zároveň o jejich využití kriticky přemýšlet. A ideálně ve všech vyučovacích předmětech, protože digitalizace prolíná napříč všemi obory. Shodli se na tom řečníci na tradiční konferenci “DigiSeč” věnované digitálním technologiím ve výuce, letos s podtitulem “Změny na trhu práce aneb Víme, co všechno neumíme?”, kterou již podvanácté zorganizoval Národní pedagogický institut (NPI).
Podle studie “Budoucnost českého pracovního trhu” bude v roce 2030 pro vykonávání 90 % profesí potřeba digitálních kompetencí. V roce 2023 to bylo 54 procent. Digitalizace se promítá do velké části současných profesí a bude nedílnou součástí profesí, které díky ní v budoucnu teprve vzniknou. Hlavní řečníci na konferenci poukázali na fakt, že už dnes je stále rostoucí řada oborů plně propojena nebo dokonce nahrazována digitálními technologiemi.
Výuka digitálních kompetencí se stává jednou z klíčových oblastí vzdělávání
Podle Daniely Růžičkové, která je v NPI zodpovědná za podobu revizí v oblasti ICT a digitálních kompetencí, a byla mezi hlavními řečníky konference, je příprava mladé generace na budoucnost, tedy i na její technologické, sociální, ale také enviromentální výzvy, jedním z hlavních cílů změn, kterými školy projdou v rámci chystané revize vzdělávacích programů (RVP). Proto je také nutné, aby tyto otázky byly nedílnou součástí výuky digitálních kompetencí.
„V digitálním světě je důležitá proaktivita, aby člověk jen pasívně nedoháněl technologický vývoj, ale aby přitom hledal i rovnováhu mezi světem digitálním a fyzickým,“ potvrzuje Růžičková. To se týká třeba práce na dálku, fenoménu posledních let, který generace nastupující na pracovní trh považuje za téměř samozřejmou součást práce. Ovšem tento přístup klade vysoké nároky na schopnost organizovat si čas, respektovat osobní prostor v domácnosti a zároveň nepodlehnout tlaku být neustále “dostupný”.
Digitalizace se už nyní promítá do různých profesí. Například poslanec Jan Berki nechal na konferenci nejprve odhlasovat, jestli má sehrát scénku v hlavní roli s digitálně kompetentním a přemýšlejícím poslancem nebo s jeho opakem. Účastníci si odhlasovali toho prvního. V rámci svého příspěvku provedl účastníky konference běžným dnem poslance se zdůrazněním toho, kde všude potřebuje digitální kompetence – od příchodu do práce s chipovou kartou, přihlášením přes dvojí ověření do notebooku, přes hlasování ve sněmovně až po probíraná témata, která se týkají digitalizace. Některé momenty ve Sněmovně mohou být podle Berkiho úsměvné, např. věta, která zaznívá u hlasování: „Aby byla zaznamenána vaše účast, tak vás nejprve odhlásím“, některé méně, např. zpochybňování hlasování. Právě konzistence hlasování je podle něj prevencí před dezinformacemi, kterým mohou poslanci čelit. Digitalizaci ale Berki nepovažuje za univerzální lék na všechno. „Vždy je u konkrétních aktivit a témat potřeba přemýšlet nad tím, zda digitalizace usnadňuje život a je ku prospěchu věci,“ uzavřel svůj příspěvek na konferenci.
Velkým tématem bude digitalizace dalších několik let také ve zdravotnictví. Díky ní se významně proměňuje nejen role lékaře, ale také pacienta. Obojí s sebou přináší potřebu digitálně gramotných a odpovědných občanů. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn účastníkům akce představil, co všechno zdravotnictví v následujících letech v oblasti digitalizace čeká. Za nejsložitější projekt označil standardizaci zdravotní dokumentace. “Po 30 letech, kdy IT ve zdravotnictví probíhá, nenajdete dvě nemocnice, které by vedly zdravotní dokumentaci stejně, což znamená, že data pak nelze sdílet mezi jednotlivými nemocnicemi,” upozornil Foltýn.
Velkou výzvou v digitalizaci zdravotnictví je vytvoření kmenového registru pacientů, který by vyřešil např. zrychlení zprocesování zákazu řízení motorových vozidel nebo předání údaje o tom, zda je pacient držitelem oprávnění a nakládání se zbraněmi a municí, např. při psychiatrické diagnóze. Asi měsíc je veřejně dostupná mobilní aplikace EZKarta, která ponese všechna data a systémy, jež Ministerstvo zdravotnictví zprovozní. Jako první bude její součástí údaj o očkování. “Vznikne také systém e-žádanek, které budou fungovat podobně jako e-recepty, na bázi QR kódu,” doplnil Foltýn.
Umělá inteligence umí psát texty, ale postrádá „zdravý rozum“
V oblasti psaní textů umělou inteligencí dnes probíhají revoluční změny, byť odborníci poukazují na její limity. Na konferenci to potvrdil ve své přednášce i redaktor Deníku N Petr Koubský: „Počítače se naučily dobře psát texty a v zásadě se to vyrovná tomu, co umíme my lidé, kteří se tím živíme. Zítra to stroje budou umět ještě lépe než my a co víc, dělají to za 20 dolarů měsíčně“. Problém vidí Koubský i v tom, že stroje nebudou do textů promítat zdravý rozum, a odhaduje, že lidem to nebude vadit. Tím, že různé chatovací platformy dávají rozumné odpovědi, snadno všichni zapomeneme na fakt, že nám odpovídá někdo, kdo rozum nemá. I k těmto fenoménům bude potřeba určitá ostražitost a té významně pomůže právě rozvoj digitálních kompetencí ve školách.
Konference DigiSeč byla naplněna dalšími zajímavými přednáškami a praktickými workshopy, o nichž se dozvíte více ZDE: https://digitalizace.rvp.cz/digisec
Podle studie “Budoucnost českého pracovního trhu” bude v roce 2030 pro vykonávání 90 % profesí potřeba digitálních kompetencí. V roce 2023 to bylo 54 procent. Digitalizace se promítá do velké části současných profesí a bude nedílnou součástí profesí, které díky ní v budoucnu teprve vzniknou. Hlavní řečníci na konferenci poukázali na fakt, že už dnes je stále rostoucí řada oborů plně propojena nebo dokonce nahrazována digitálními technologiemi.
Výuka digitálních kompetencí se stává jednou z klíčových oblastí vzdělávání
Podle Daniely Růžičkové, která je v NPI zodpovědná za podobu revizí v oblasti ICT a digitálních kompetencí, a byla mezi hlavními řečníky konference, je příprava mladé generace na budoucnost, tedy i na její technologické, sociální, ale také enviromentální výzvy, jedním z hlavních cílů změn, kterými školy projdou v rámci chystané revize vzdělávacích programů (RVP). Proto je také nutné, aby tyto otázky byly nedílnou součástí výuky digitálních kompetencí.
„V digitálním světě je důležitá proaktivita, aby člověk jen pasívně nedoháněl technologický vývoj, ale aby přitom hledal i rovnováhu mezi světem digitálním a fyzickým,“ potvrzuje Růžičková. To se týká třeba práce na dálku, fenoménu posledních let, který generace nastupující na pracovní trh považuje za téměř samozřejmou součást práce. Ovšem tento přístup klade vysoké nároky na schopnost organizovat si čas, respektovat osobní prostor v domácnosti a zároveň nepodlehnout tlaku být neustále “dostupný”.
Digitalizace se už nyní promítá do různých profesí. Například poslanec Jan Berki nechal na konferenci nejprve odhlasovat, jestli má sehrát scénku v hlavní roli s digitálně kompetentním a přemýšlejícím poslancem nebo s jeho opakem. Účastníci si odhlasovali toho prvního. V rámci svého příspěvku provedl účastníky konference běžným dnem poslance se zdůrazněním toho, kde všude potřebuje digitální kompetence – od příchodu do práce s chipovou kartou, přihlášením přes dvojí ověření do notebooku, přes hlasování ve sněmovně až po probíraná témata, která se týkají digitalizace. Některé momenty ve Sněmovně mohou být podle Berkiho úsměvné, např. věta, která zaznívá u hlasování: „Aby byla zaznamenána vaše účast, tak vás nejprve odhlásím“, některé méně, např. zpochybňování hlasování. Právě konzistence hlasování je podle něj prevencí před dezinformacemi, kterým mohou poslanci čelit. Digitalizaci ale Berki nepovažuje za univerzální lék na všechno. „Vždy je u konkrétních aktivit a témat potřeba přemýšlet nad tím, zda digitalizace usnadňuje život a je ku prospěchu věci,“ uzavřel svůj příspěvek na konferenci.
Velkým tématem bude digitalizace dalších několik let také ve zdravotnictví. Díky ní se významně proměňuje nejen role lékaře, ale také pacienta. Obojí s sebou přináší potřebu digitálně gramotných a odpovědných občanů. Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn účastníkům akce představil, co všechno zdravotnictví v následujících letech v oblasti digitalizace čeká. Za nejsložitější projekt označil standardizaci zdravotní dokumentace. “Po 30 letech, kdy IT ve zdravotnictví probíhá, nenajdete dvě nemocnice, které by vedly zdravotní dokumentaci stejně, což znamená, že data pak nelze sdílet mezi jednotlivými nemocnicemi,” upozornil Foltýn.
Velkou výzvou v digitalizaci zdravotnictví je vytvoření kmenového registru pacientů, který by vyřešil např. zrychlení zprocesování zákazu řízení motorových vozidel nebo předání údaje o tom, zda je pacient držitelem oprávnění a nakládání se zbraněmi a municí, např. při psychiatrické diagnóze. Asi měsíc je veřejně dostupná mobilní aplikace EZKarta, která ponese všechna data a systémy, jež Ministerstvo zdravotnictví zprovozní. Jako první bude její součástí údaj o očkování. “Vznikne také systém e-žádanek, které budou fungovat podobně jako e-recepty, na bázi QR kódu,” doplnil Foltýn.
Umělá inteligence umí psát texty, ale postrádá „zdravý rozum“
V oblasti psaní textů umělou inteligencí dnes probíhají revoluční změny, byť odborníci poukazují na její limity. Na konferenci to potvrdil ve své přednášce i redaktor Deníku N Petr Koubský: „Počítače se naučily dobře psát texty a v zásadě se to vyrovná tomu, co umíme my lidé, kteří se tím živíme. Zítra to stroje budou umět ještě lépe než my a co víc, dělají to za 20 dolarů měsíčně“. Problém vidí Koubský i v tom, že stroje nebudou do textů promítat zdravý rozum, a odhaduje, že lidem to nebude vadit. Tím, že různé chatovací platformy dávají rozumné odpovědi, snadno všichni zapomeneme na fakt, že nám odpovídá někdo, kdo rozum nemá. I k těmto fenoménům bude potřeba určitá ostražitost a té významně pomůže právě rozvoj digitálních kompetencí ve školách.
Konference DigiSeč byla naplněna dalšími zajímavými přednáškami a praktickými workshopy, o nichž se dozvíte více ZDE: https://digitalizace.rvp.cz/digisec
Kontakt pro média:
Radek Melichar, tiskový mluvčí NPI ČR, tel: +420 725 890 501, e-mail: radek.melichar@npi.cz
Lucie Šnajdrová, odborný garant, lucie.snajdrova@npi.cz